RYBÁŘSKÁ STRÁŽ NA ORLÍKU / PORYBNÝ
Rybářská profesionální stráž na Orlíku:
Telefon:
606 123 576 (p. Zeman),
724 903 716 (p. Kudweis)
UPOZORNĚNÍ: Na pozemcích, které jsou součástí vodní nádrže, tedy zejména na jejích břehových částech, je dle pokynů správce pozemků Povodí Vltavy, s. p., zakázáno: provádění jakýchkoli terénních úprav, stanování, kempování, budování pevných přístřešků, rozdělávání ohňů, odhazování odpadků, znečišťování území a vodní plochy. Parkování dopravních prostředků je povoleno pouze na místech vymezených k parkování a řádně vyznačených dopravním značením
JAK FUNGUJE RYBÁŘSKÁ STRÁŽ VŠEOBECNĚ!
Každý, kdo pravidelně navštěvuje sportovní revíry, se s kontrolou rybářskou stráží pravděpodobně již setkal. V současnosti je na revírech ČRS ustanoveno přibližně 5.000 členů rybářské stráže. Víte o ní ale všechno?
Nejdůležitějším faktem, který řada rybářů neví, je to, že rybářská stráž není orgánem Českého rybářského svazu. Jedná se o úřední osobu, která se zodpovídá jen a pouze obecnímu úřadu s rozšířenou působností, který ji ustanovil. Toto ustanovení probíhá na základě návrhu uživatele revíru (více v tomto díle), okamžikem jmenování rybářské stráže do funkce nad ní ČRS ztrácí jakoukoli pravomoc. Každá rybářská stráž má pevně stanovenou působnost – tedy seznam revírů a rybochovných zařízení, na kterých je oprávněna provádět kontrolu; zpravidla se jedná o revíry uživatele, který ji do funkce navrhl.
Kdo může rybáře kontrolovat?
Kromě zmíněné rybářské stráže může lovící kontrolovat také policie ČR, osoby pověřené příslušným rybářským orgánem a hospodář daného revíru nebo jeho zástupce.
Jak se rybářská stráž prokazuje?
Každý „porybný“ musí v průběhu kontroly mít umístěný odznak rybářské stráže na viditelném místě a kontrolu zahajuje předložením průkazu rybářské stráže. Číslo odznaku se musí shodovat s číslem uvedeným na průkazu. Na něm zároveň najdete seznam revírů a rybochovných zařízení, na kterých je stráž oprávněna kontrolu provádět – mimo tyto oblasti nemá RS žádnou pravomoc. Legislativa ukládá stráži povinnost tento průkaz rybáři předložit- nebojte se o něj říct a zkontrolovat si, zda má RS na revíru na kterém se nacházíte opravdu pravomoc vás kontrolovat.
Co může rybářská stráž kontrolovat?
Podrobný výčet pravomocí rybářské stráže najdete v Zákoně o rybářství a jeho prováděcí vyhlášce; standardně se rybářská stráž zaměřuje zejména na tyto oblasti:
Kontrola oprávnění lovit ryby
První, co po zahájení kontroly většina členů RS udělá, je žádost o předložení dokladů potřebných pro lov a prokázání totožnosti. To znamená povolenka k lovu, rybářský lístek a občanský průkaz, pas nebo řidičský průkaz. Pozor, nedílnou součástí povolenky k lovu je i soupis revírů, který jste k povolence při jejím zakoupení dostali – i ten musíte mít vždy u sebe.
 |
Kontrola správnosti zápisů v povolence
Když má RS vaši povolenku u sebe, zpravidla zkontroluje také správnost zápisu; jedná se zejména o zapsání docházky, případně ponechaných ryb. Pozor si dejte například na neproškrtané řádky z předchozích docházek, nedoplněné váhy ryb z minulých návštěv revíru a podobně. Velký pozor také na to, zda zápisy provádíte nesmazatelným způsobem – tužka nebo smazatelné pero jsou poměrně častým prohřeškem. Většina strážných disponuje technickými prostředky, jak při podezření na zpětné úpravy zápisů prověřit, zda jste si nějaké ryby nebo docházky zpětně „neupravili“. To následně může vést (a často vede) k zadržení povolenky.
Kontrola denní (a roční) doby lovu
Jedním z nejčastějších prohřešků je porušení povolené denní doby lovu. Ačkoli v loňském roce došlo k jejímu výraznému prodloužení, bohužel řada rybářů toto pravidlo úmyslně ignoruje. Zcela nekompromisní je pak stráž při zjištění, že lovící používá metody, které jsou v daném období zapovězeny úplně – například lov přívlačí na MP revíru v květnu. Pro zopakování – povolená denní doba lovu (pokud není na revíru povolena výjimka) je následující:
| Denní doby lovu ryb v mimopstruhovém rybářském revíru jsou: | Denní doby lovu ryb v pstruhovém rybářském revíru jsou: |
| Ú. N. ORLÍK Vltava 16-19 č. r. 481 501 Vyjímka od 16. 6. do 30. 9 POVOLEN RYBOLOV NONSTOP 24 HODIN a) v měsíci duben, květen, červen, červenec, srpen, září od 4 do 24 hodin, b)v měsíci říjen, listopad, prosinec, leden, únor, březenod 5 do 22 hodin, | a) v měsíci lednu a únoruod 7 do 17 hodin,b)v měsíci březnuod 6 do 18 hodinc)v měsíci dubnuod 6 do 20 hodin,d)v měsíci květnuod 6 do 21 hodin,e)v měsíci červnu a červenciod 5 do 22 hodin,f)v měsíci srpnuod 6 do 22 hodin, v měsíci záříod 7 do 20 hodin, v měsíci říjnuod 7 do 19 hodin, v měsíci listopadu a prosinci od 7 do 17 hodin. |
Kontrola vybavení
Po kontrole, že lovící chytá na místě oprávněně (ve správný čas a má potřebné doklady) často rybářská stráž přistoupí ke kontrole povinné výbavy. Tou je vždy míra pro zjištění délky ulovené ryby a vyprošťovač háčků (peán, obůstek, kleštičky). Ve většině případů uživatel revíru také požaduje podběrák – tuto informaci naleznete vždy v bližších podmínkách výkonu rybářského práva v soupisu revírů. Pozor, vylovovací hák (gaf) je od minulého roku zakázaný!
Kromě povinné výbavy je stráž také oprávněna kontrolovat použitou výbavu, návnady a nástrahy – často se vám může stát, že vás porybný požádá o vytažení udice pro kontrolu. Důvodem může být například podezření na použití nástražní rybky v době hájení dravců, použití krmítek na místech kde je krmení zakázáno, kontrola povoleného množství háčků a podobně.
Kontrola schopnosti bezprostředně manipulovat s udicí
Zejména na sociálních sítích velmi kontroverzní téma. Pokud mám nahozeno, mohu u toho spát v bivaku? Odpověď je jednoduchá; lov je už ze svého principu aktivní činností, která není slučitelná se spánkem. Do určité míry samozřejmě záleží na toleranci daného porybného. Nejčastější průběh kontroly je takový, že pokud RS dorazí k lovnému místu, u kterého na první pohled kromě zavřeného bivaku nikdo není, hlasitě pozdraví (Dobrý den, rybářská stráž!) a čeká. Pokud po tomto impulsu nenastane reakce rybáře, přistupuje k lovícímu tak, že bezprostředně přítomen není. Zdůrazňujeme, že tento postup je nejčastější, nikoli „vyžadovaný“ – přístup i řešení je vždy na úsudku rybářské stráže.
Kontrola lovného místa
V poslední době se jedná o stále striktněji vyžadované pravidlo – lovící je povinnen před započetím lovu uklidit své lovné místo a udržovat ho v pořádku po celou dobu lovu. Ačkoli velikost lovného místa není blíže specifikovaná, je možné dovodit, že se jedná o bezprostřední okolí místa, kde lovíte ryby. V některých oblastech je tak igelitový pytel na rybách nutností. Rybář by měl mít k přírodě a ke svému okolí kladný vztah, a opuštění lovného místa v lepším stavu než před vaším příchodem by tak mělo být samozřejmostí.
Kontrola ulovených ryb
Platí jednoznačné pravidlo; ryba, která není okamžitě po ulovení s maximální šetrností vypuštěna zpět do revíru, je považována za ponechanou. V případě „ušlechtilých“ ryb, vyjmenovaných v Rybářském řádu, tedy musí být změřena a zapsána. Velký pozor je nutné dát na uchovávání ryby například do rána za účelem pořízení fotky – zdůrazňujeme, že tento argument neobstojí. Ačkoli možná opravdu plánujete toho patnáctikilového kapra ráno pustit, tak jeho sakování bez zapsání v úlovkovém lístku je jednoznačné porušení pravidel – dvojnásob to platí, pokud je na revíru ustanovena horní míra kapra. Pokud si úlovek plánujete ponechat a neusmrtíte ho ihned, je nutné ho umístit do takového zařízení, které umožňuje alespoň minimální možnost pohybu – optimálně dostatečně prostorný vezírek s kruhy. Předejte tak případným sporům – nedávno se o tom přesvědčil nejmenovaný rybář, který umístil 60cm dlouhou štiku do soudku, který měl v průměru 42 centimetrů. O tom, zda toto zařízení je pro pohyb dostatečné tak bude přesvědčovat kárnou komisi své místní organizace.
Co rybářská stráž kontrolovat nemůže?
Pravomoci rybářské stráže (jakožto úřední osoby) jsou pevně dané a jejich překročení by znamenalo překročení pravomoci. Zjednodušeně řečeno, RS může kontrolovat (směrem k lovícímu) výhradně výkon rybářského práva, nic víc.
Pokud je celý průběh kontroly v pořádku, pak strážný kontrolu ukončí otiskem razítka s jeho číslem (nebo jeho vepsáním) do povolenky, kterou vrací lovícímu. Ale…
Co se stane, pokud rybářská stráž zjistí u lovícího pochybení?
Pokud rybářská stráž shledá, že lovící všechna pravidla nedodržel, má v principu pět možností, jak situaci vyřešit. Kterou zvolí, závisí na okolnostech a jeho uvážení.
Vyřešení na místě domluvou
Pokud je přestupek z kategorie méně závažných, může se RS rozhodnout vyřešit situaci na místě ústní domluvou a napravením stavu.
Uložení pokuty na místě
S touto situací se zpravidla nesetkáte, ačkoli ji zákon umožňuje. Rybářská stráž z pozice úřední osoby může požádat o přidělení pokutového bloku a uložit rybáři pokutu na místě. V praxi jednoznačně nejméně používané řešení.
Přestupkové řízení bez zadržení povolenky
Zadržení povolenky nemusí být vždy podmínkou zahájení přestupkového a kárného řízení. Rybářská stráž může povolenku rybáři ponechat, ale sepíše o prohřešku hlášenku, která vede k zahájení přestupkového nebo kárného řízení.
Zadržení povolenky k lovu
V případě flagrantních prohřešků může rybářská stráž přistoupit k zadržení povolenky k lovu. Tím lov pro rybáře (v ten den i následujícím období) končí. Pozor, rybářská stráž tímto ukončí lov, ale není oprávněna vás od revíru vykázat. Ale v případě další pokračování výkonu rybářského práva by se lovící dopustil neoprávněného lovu ryb. O prohřešku sepisuje hlášenku, vedoucí k zahájení kárného řízení ve smyslu Stanov ČRS, dle posouzení závažnosti protiprávního jednání může vést i k zahájení přestupkového řízení nebo obojího. V případě zvolení obou postupů se nejedená o dvojí trestání, protože dozorčí komise místní organizace lovícího trestá za porušení Stanov ČRS a příslušný orgán státní správy trestá za porušení zákona.
Zadržení vybavení, použitého k lovu
V krajním případě má rybářská stráž pravomoc zadržet vybavení, které bylo k neoprávněnému lovu použito. Tento bod je možné kombinovat se všemi výše zmínenými opatřeními. Často je toho využíváno v situacích, kdy není možné zjistit majitele vybavení – například v případě pytláka, který před kontrolou raději uteče, než aby čelil následkům. Strážný zadržené vybavení zdokumentuje, sepíše hlášenku a zasílá příslušnému orgánu státní správy (v místě kde byl přestupek spáchán).
Jak funguje přestupkové a kárné řízení?
První, co je nutné zdůraznit je, že rybářská stráž nerozhoduje o tom, zda rybář přestupek spáchal a jaký bude jeho trest, ale dává podnět příslušným orgánům k zahájení řízení, které vede k případnému trestu. Aby toto šetření mohlo proběhnout, sepisuje stráž takzvanou hlášenku („Oznámení o zjištěném přestupku na úseku rybářství„) – na té jsou uvedeny nacionále lovícího, rybářské stráže, případných svědků a popis toho, proč má strážný podezření na porušení pravidel. Lovící má v této hlášence rovněž možnost se k situaci vyjádřit. Hlášenka je vyhotovena ve čtyřech kopiích – pro přestupce, pro rybářskou stráž, pro uživatele revíru na kterém byl přestupek spáchán a pro příslušný rybářský orgán státní správy.
Pokud rybářská stráž zadrží povolenku k lovu, je povinna ji do 5 pracovních dnů doručit tomu, kdo ji vydal – tento údaj je na povolence k lovu vždy uveden, standardně se jedná o uživatele revíru. Například při zadržení na ÚN Orlík putuje povolenka na sekretariát Republikové rady ČRS (uživatel revíru ÚN Orlík je Rada ČRS).
Je rozdíl mezi přestupkovým a kárným řízením?
Ano, velký. Přestupkové řízení je záležitostí státní správy – vede ho zpravidla obecní úřad a jeho výsledkem je zpravidla (pokud je prokázáno, že se přestupek stal) finanční pokuta. Zadržení a následné odebrání povolenky s přestupkovým řízením (vedeným obecním úřadem) nijak nesouvisí. Toto opatření je výhradně v kompetenci místní organizace – zároveň s doručením jedné kopie hlášenky místní organizaci, které je přestupce členem, je zahájeno kárné řízení na úrovni místní organizace – na „vnitrosvazové“ úrovni se řeší, „co se členem, který nerespektuje pravidla“. Výsledkem kárného řízení nikdy nemůže být pokuta, rozhodnutí je od napomenutí, přes odebrání povolenky k lovu (na dobu určitou nebo do konce roku) a případné nevydání další až po vyloučení člena ze Svazu (až na 2 roky).
Veškeré pokuty, které jsou v rámci přestupkového řízení vybrány, zůstávají v rozpočtu obecního úřadu – Český rybářský svaz na nich není nijak zainteresován (podobně jako u plateb za rybářské lístky).
Kárné řízení
Průběh kárného řízení – jakožto procesu v kompetenci Svazu – si popíšeme podrobněji. Blíže ho specifikuje Jednací řád a Stanovy. Kárné řízení je zahájeno ve chvíli, kdy je návrh na zahájení doručen Dozorčí komisi místní organizace (více v první dílu seriálu). Lhůta pro vydání rozhodnutí je zpravidla do 60 dnů od zahájení kárného řízení (maximálně 60 dní, pokud byla zadržena povolenka k lovu). Rozhodnutí probíhá kolektivně – komise svolá jednání, na které nejpozději 5 dní předem pozve i přestupce, aby se k situaci sám vyjádřil. Pokud se nedostaví, je možné rozhodnutí provést v jeho nepřítomnosti. O výsledku jednání a podobě rozhodnutí je vyhotoven podrobný zápis, který do 15 dnů od vydání rozhodnutí musí dostat všechny zúčastněné strany – rozhodnutí kárného orgánu musí být tomu, kdo byl uznán za pachatele přestupku, doručeno a kárný orgán musí mít o doručení doklad.
Pokud člen s rozhodnutím komise nesouhlasí, je možné podat proti němu odvolání, a to do 15 dnů od doručení písemného rozhodnutí. V takovém případě je odvolacím orgánem výbor místní organizace.
Pokud je součástí rozhodnutí vyloučení člena ze Svazu, musí toto rozhodnutí vždy potvrdit Dozorčí komise územního svazu, pod který příslušná místní organizace spadá.
(Stanovy a Jednací řád dále podrobně rozvádějí situace, pokud je účastníkem kárného řízení člen dozorčí komise, střet zájmů a podobně; v intencích toho článku jsou však takové situace nepodstatné a zájemci je ve výše zmíněných dokumentech jistě najdou.)
Závěrem
Role rybářské stráže je pro sportovní rybolov nezastupitelná. Ačkoli většině rybářů návštěva porybného mírně zrychluje tep, v případě dodržování pravidel není čeho se obávat. Spojuje nás stejný cíl – ochrana revírů a jejich obsádky. Pokud dojde k selhání jednotlivce a strážný postupuje směrem k rybáři neprofesionálně, je možné si poznamenat jeho údaje a sepsat stížnost adresovanou tomu, kdo ho ustanovil – tedy příslušnému obecnímu úřadu. Tak jak je dodržování pravidel vyžadováno od sportovních rybářů, stejně je nutné dodržovat za všech okolností slušnost a profesionalitu ze strany úředních orgánů, v tomto případě rybářské stráže.
Pokud máte k této problematice nějaké dotazy, neváhejte se obrátit na kocica@rybsvaz.cz; relevantní dotazy s odpovědí budeme zveřejňovat na konci tohoto článku. V příštím díle se podíváme na zarybňování revírů – jak fungují zarybňovací plány, kdo o zarybnění rozhoduje, jak probíhá jejich kontrola a jaký je historický vývoj objemu zarybnění našich revírů.
Petrův zdar!